Jednoho dne jsem byla v parku.Seděla jsme na houpačce a četla jsem si časopis.Moc mě nějaké takové ty blbosti,jako třeba prolejzat dětský prolejzačky nebaví.Párkrát jsem si skusila sprint a s klackem jsem skošela šermovat rychlé údery,abych byla rychlejší a silnější.Potom jsem si všimla,že už se stmívá.Pomyslela jsem si,že bych se měla asi už vrátit domů,ale byla bych se unudila k smrti,kdybych neudělala velikou blbost.Já jsem si totiž začala hrát na ninju.Ano,moc se nechápu ale opravdu jsem si začala na ninju hrát.Vzala jsem si ten klacek(mimochodem byl docela tlustý a dlouhý,takže vypadal jako Kyj.)já se už od malička umim pohybovat nepozorovaně a také toho využívám.Takže je jediný problém v tom,že jsem dost vysoká a že zmatkuju.Chodila jsem tedy potichu jako kočka a také jsem se snažilaa dělat mega jumpy.Jedinný problém byl,že jsem šla šptnou cestou.Od parku se jde totiž dvěmy směry cesta temná A normální cesta.A já udělala tu osudnou chybu a šla tou normální.Samozřejmě jsem potkala partu Beng a z názvu asi víte co je zač.Měla jsem ale zbran a oni ne,zato jich bylo mnohem více.Hlvou mi probleskl nápad že bych mohla pár lidí odkopnout a utect,ale uvědomila jsem si,že by to k niičemu nevedlo,a tak jsem se n ně vrhla a.........pokrčování příště:D

Dost divný začátek. Podle mě je příběh špatně představen a píšeš moc stručně. Takhle to vypadá, že se hlavní postava zbláznila. Doufám, že pokračování vše objasní.